Jaro, focení... Tak špatné to zas nebylo (:

... a to to začalo tak... neochotně (: Celý pátek vypadal, že se víkend zbortí v malinkou kuličku času, zmuchlanou a odhozenou do koše, v touze a naději po lepším víkendu. František měnil plány, jak mu přišly pod ruku nápady, bortíc naši náladu. Vymyšleno bylo, že zůstaneme přes noc v doupěti Sidheag a ráno pojedeme, pokud se pojede, a nepojede-li se, budeme spát...

... a ono se jelo. Původně jsme se měli s Frantou srazit 7:15, potom v 9:15 a nakonec v 7:30, u čehož vše zůstalo. Naše cesta se vinula přes Františkův dům, se zbytkem kapely, směrem k hradišti nedaleko Chobutě (Chotěbuzi). ZAVŘENO, hlásal součet nápisů na cedulích. OBJEKT ELEKTRONICKY STŘEŽEN, objevovaly se cedule jiné. To naší náladě moc nepřidalo, i když popravdě už tehdy byla zábava celkem dobře rozjetá (po třech kolečkách kolem rondlu se není čemu divit) (: A tak jsme pokračovali k dalšímu cíli - Skalice (u Frydku-Mistku), kde má doupě pro změnu tvor zvaný Mikro. Poté nedlouhou cestou k Dobré (aspoň myslím, že to bylo tam někde), kde jsme chodili přírodou převlečení za slovany (až na ty boty...) a fotili se kde se dalo. Někteří z toho byli notně rozmrzelí, jiní naštvaní a někteří povznesení - většinou ale šlo o více či méně vyváženou kombinaci těchto tří stavů. Po focení zasloužený oběd s ještě zaslouženějším pivkem a návrat k Mikrovu doupěti, kde jsme vzali do rukou kytaru a počkali na Františka s Kačkou. A pak jsme čekali i na Negra, potom jsme čekali v hospodě a nakonec na kopci, kam se nechal dovézt (: To už jsme byli na cestě na pouť... <<>> Tu jsme si jaksepatří užili (až na cestu s "Křižovatkovým pravidlem" - ono Séitheachovi tvrdé pití nedělá dvakrát dobře) - kolotoče, medovina, cukrová vata (jako tenkrát) a... a vůbec (: A pak Neg*ův odvoz odvezl i nás - k Mikrovi, kde jsme spali. Chvilku jsme se dívali na Mikrovu sbírku klipů z let dávno minulých (88 a novější, říkal?) a šli jsme do hajan (: Usínali jsme, pravda, trošku dýl, ale...

...a pak přišel další den, výborná snídaně nachystaná Mikrovou maminkou, cesta domů...

Nakonec to nebylo tak špatné, vůbec ne (: