Jednoho krásného dne jsem viděl plakát Fausta - a strašně se mi zalíbil (: A dalšího (možná po-dalšího či ještě později) jsem díky Markyným konekcím v divadle dostal plagát do ruky. (plagát či plakát? toť otázka)
Toho stejného krásného dne nám končil seminář... kapku divně, jinak než jsem čeklal. A tak jsem nestihl "20"ku za Sidheag a byl jsem v mírně... agresivním rozpoložení. Nicméně jsem jel, Faust (mimochodem: problém plakát x plagát vyřešen pojmenováním plag(k)átu) zůstal ve škole. A to mi bylo ještě mírněji... líto (: (Dobře, byl jsem nas*aný, ale nemusím to slovo používat v běžné, i písemné řeči.)
Další den jsem se dlouho odhodlával pro Fausta zajít - hlavně jsem se bál, a za druhé jsem nevěděl, jestli v oné třídě stále ještě leží.. Odvahu mi dodala až Verčíí, která tam se mnou zašla a zachránila nám tak společnou existenci (za což jí budu dlouho vděčný). Celý den jsem jej, radšji, nosil u sebe, celé to školní přesouvání z učebny do učebny... A pak přišel velký, dokonalý "Úterní sraz" - Faust se projel se mnou za Sidheag a potom se mnou tam... Padlo jendo pivo za druhým (konečná suma - 4) a mohli jsme jet domů. (po cestě jsem odprovodil Marky a domů jsem se dostal dřívějším trolejbusem, než Adam, který měl zastávku +- 100 kroků od Mirroru) A samozřejmě, že chudák Faust zůstal v trolejbuse. Nastal sprint - vystoupil jsem zastávku před Konečnou a Faust zůstal v trolejbuse. Pan řidič jen odvětil - "Vy jste jel se mnou?" "Jop, s váma, a mám tam pla*át, na kterém mi záleží, můžu si ho vzít?" "V pohodě, bez problému." (Faust v ruce.) "Díky moc, nashle." "Nashle."
A tak teď sedím doma, přemýšlím nad tímto a vůbec vším, co jsem s ním prožil a těším se, až ozdobí mou stěnu - tenhl plakát jsem si vyběhal a dokonce zasloužil svou odvahou (bohužel - odvážný jsem až po 3+ pivech xD )... Piju kafe + vodu se šťávou a... vůbec (:
Dobrou noc (:
